První moje dlouhá cesta v roce 2018 byla do Hong Kongu. V Praze v tu dobu byla zima, bláto, zamračeno, takže jsem se docela těšila na lepší počasí, i když delší cesty poslední dobou nemám moc ráda, protože musím nechávat holky (mám dvě adoptované fenečky) u mamky a pak se mi stýská. Takže mamku úkoluju, aby mi každý den posílala alespoň fotky a videa. Každá fotka vždycky potěší.
Do Hong Kongu jsem tentokrát vyrazila promotovat náš nový produkt HiProtec, který už je v plném proudu a přijímáme první objednávky.
Co je HiProtec? Ochrana displeje Vašeho smartphonu s 2letou zárukou. Patentovaná nano-diamantová technologie od HiProtec displej zpevňuje až do tvrdosti 9,9 H.
Samozřejmě, že do HK jsem letěla s Emirates, i když zpáteční let byl díky dlouhému čekání na navazující let docela dlouhý. Ale v lounge mají i sprchu a postele, takže se to dá přežít. Já jsem se i docela dobře vyspala, rozhodně líp než v HK, díky jet lagu. Cesta tam trvala asi 15 hodin s přestupem, zpáteční cesta byla podstatně delší. Ani moc filmů jsem nestihla skouknout, četla jsem si. Viděla jsem American Made – to se mi moc líbilo, Stronger – také super film, ale ten nejhezčí byl Borg vs. McEnroe, miluju tenis a s tátou jsem na něj od mala koukala v TV, McEnroua měl hrozně rád. Já nejvíc milovala AgassihoJshodou okolností čtu jeho autobiografii teď, jak moc neměl tenis rád. Nádherná knížka. Takže tenhle film mě moc potěšil, i když rozhovory Borga s jeho manželkou byly jen ve švédštině, takže jsem vlastně rozuměla jen půlce filmu, protože Emirates se s titulky neobtěžovali. Určitě na to ještě někdy kouknu.
Z letiště jsem měla objednaný servis z hotelu, takže na mě již čekali s cedulkou v ruce, do hotelu to trvalo tak 40 minut. Z Prahy jsem letěla sama, moji dva kolegové letěli ze San Franciska.
Ubytovaní jsme byli v moc pěkném hotelu The Peninsula, s výhledem na HongKong Island.
Ten pravý Hong Kong, jak jej známe z většiny fotek a prospektů, s mrakodrapy a ulicemi plnými lidí, se táhne hlavně podél severního břehu hongkongského ostrova a pak v Kowloonu, což je část HK hned naproti hongkongskému ostrovu. Obklopeni výškovými budovami stojíme na místě, kde se dělá světový byznys a tečou statisíce dolarů. Hong Kong se vypracoval ve významné světové ekonomické a finanční centrum, sídlí zde třeba druhá největší asijská burza a spousta dalších institucí. Díky svému hospodářskému růstu je jedním z asijských ekonomických tygrů.
Kolem sídel bank a mezinárodních firem a společností se to hemží byznysmeny v oblecích a silnice křižují, kromě všude přítomných červených taxíků, samá luxusní auta. Některé budovy jsou ještě navzájem propojeny sítí podzemních chodeb nebo naopak nadzemních krytých estakád a visutých chodníků, no člověk jen žasne nad takhle propracovanou moderní infrastrukturou.
Co ohromí každého návštěvníka je ta neskutečná masa lidí všude kolem nás, korzující bez přestání ulicemi centra města, a to v kteroukoli noční nebo denní hodinu, přivádělo mě to k šílenství. Hong Kong patří mezi země s nejvyšší hustotou zalidnění a podle toho to tu také vypadá. Všude davy lidí a pulsující noční život. Tady to teda skutečně žije. U nás byste pravděpodobně v tuhle noční hodinu narazili tu a tam na pejskaře nebo ožralu.
Hong Kong je zemí, kde připadá na hlavu nejvíc mobilů, my tu s naším novým produktem nesmíme chybět.
Výškové budovy a mrakodrapy jsou k vidění i mimo centrum, vlastně po celém Hong Kongu jako takovém, ale někam se těch skoro sedm a půl miliónu lidí prostě musí vejít. Problém je s nedostatkem místa a s takřka všude přítomným kopcovitým terénem, takže některé z mrakodrapů stojí na docela ostrém svahu, což musí být ze stavebního hlediska poměrně náročná věc. Dokonce i hřbitovy musí být kvůli absenci rovné plochy zřizovány na kopci, což jim ale propůjčuje celkem zajímavou podobu. Malé domky a vilky tu najdete samozřejmě také, ale asi v nich bydlí jen ti nejbohatší.
Mohlo by se zdát, že tak ohromující počet lidí na tak malém místě nutně vede ke komplikacím v dopravě a podobně, ale vše tu funguje bez chybičky a je výborně organizované. Jo fronty tu jsou na denním pořádku, to zase ne že ne. Čekali jsme ve frontě v Ocean Parku, vystáli jsme megafrontu na lanovku na ostrově Lantau, zástup lidí čekal na lanovku na Peak (takže jsme se tam nakonec vydali taxíkem, protože to byla ten den už několikátá fronta, kterou bychom byli nuceni absolvovat) a nějakou dobu jsme museli dokonce čekat i na vstup do sushi baru, ale místní to berou jako normální věc, prý 10 až 15 minut čekání není žádná fronta. O víkendu se tedy pokud možno vyhněte nejnavštěvovanějším turistickým atrakcím, kde se dá očekávat pěkná fronta. Kamkoli se ale vydáte, vždy vás někdo někam směruje, navádí nebo ukazuje, kam máte jít, zatímco ostatní kmitají, aby všechno trvalo co nejméně času a nemuseli jste tak dlouho čekat. Dokonce i u Mc Donalda stála holka a ukazovala lidem, do které fronty se mají postavit.
Má nejoblíbenější restaurace s nejlepší buratkou na světě.
Další kapitolou je klimatizace, která je naplno a nepříjemně puštěná ve všech uzavřených prostorách. V autobusech, taxíku, obchodech, v restauracích, prostě všude si připadáte jak v mrazáku a pohráváte si s angínou, kterou jsem si opravdu z HK přivezla a dutinami pokaždé, když do takovéto ledárny vpadnete uhřátí a zpocení zvenku. I na snídaně chodím radši v teplém svetru, protože v restauracích pravidelně mrznu.
Ačkoli se nacházíme v zemi, kde se využívá těch nejvyspělejších technologií, jedna věc mě docela dost překvapila. Na stavbách tu používají takřka výhradně lešení z bambusu. Dokonce i při stavbě těch nejvyšších budov lezou dělníci po lešení z bambusu svázaného k sobě nějakým provazem. Bambus je prý levný, pevný a hlavně je to v téhle části světa lehce dostupný materiál.
V HK toho ani moc k vidění není, jedna z akrakcí, kterou by nikdo neměl opomenout, je Victoria Peak – hora na západní části ostrova Hongkong. S výškou 552 metrů nad mořem je to nejvyšší vrchol ostrova, ale nejvyšší horou celého Hongkongu je výrazně vyšší Tai Mo Shan a nejvyšší přístupnou horou je Lantau Peak na ostrově Lantau. To ovšem musíte mít štěstí na počasí, protože já odtud viděla jen mlhu.
V HK je take Disney Land, na který se dostanete lodí. Je to docela hezký výlet.
HK se mi moc nelíbil, stále platí, že mé nejoblíbenější město na světě je Vancouver, pak NewPort Beach a Cape Town. Vzhledem k davům lidí, ke všemu tomu smogu, který je denně nad městem až do odpoledne, také proto že jsem si odtud přivezla angínu, které jsem se asi 10 let vyhýbala. Pokud už tam nikdy nepojedu, vůbec se nebudu zlobit.
Leave a Reply